|
|
Velká Británie a Hannoversko za vlády Jiřího III.
Rampas, Jan ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
v českém jazyce: Práce sleduje vývoj tzv. hannoverského faktoru v britské politice 18. a počátku 19. století se zvláštním zřetelem ke specifickému zájmu Jiřího III. k tomuto teritoriu. Z pohledu Velké Británie a Hannoverska je nahlíženo na klíčové události, které ovlivňovaly fungování personální unie mezi těmito státy, stejně jako je rozebírána role, kterou hrála úloha britského monarchy Jiřího III., jenž byl zároveň i kurfiřtem Svaté říše římské. Pomocí vydaných pramenů a literatury se práce snaží ukázat změnu přístupu Jiřího III. k Hannoversku v rozmezí let 1760-1807, stejně jako dokázat vliv zabezpečení Hannoverska před Francií a Pruskem při utváření britské politiky sledovaného období. Na událostech období Sedmileté války (v Evropě v letech 1756 až 1763), zformování Fürstenbundu (Ligy princů) v roce 1785, počátku revolučních bouří ve Francii a následném postupu francouzských armád na území Říše práce ukazuje měnící se vztah Jiřího III. k jeho severoněmeckému kurfiřství. Právě Hannoversko totiž mnohdy sloužilo jako lákavý cíl pro nepřátele Británie a bylo tak v permanentním ohrožení, na což musel jeho kurfiřt reagovat. Je sice pravdou, že britský král a hannoverský kurfiřt zemi svých předků nikdy nenavštívil, ale přesto hrála v jeho politických rozhodováních velkou roli a skrze rozhodnutí...
|
|
|
Na cestě k personální unii? Aktuální vývoj decentralizace v Belgii
Hudcová, Nikola ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Eva (oponent)
Tato práce se zabývá procesem decentralizace v Belgickém království. V zemi žijí dvě dominantní národnosti -- Vlámové a Valoni. Jejich spory ovlivnily ústavní vývoj Belgie a vyvrcholily přetvořením unitárního státu na federaci. I přes vznik federace a ústavní změny, jsou vztahy mezi Vlámy a Valony napjaté a nevyřešeny, stále je vyvíjen tlak na další decentralizaci. Po volbách, do Parlamentu Belgie v roce 2010, nastala v Belgii politická krize. Vítězné strany nebyly schopny utvořit vládní koalici po celých 541 dní. V důsledku této krize byly přijaty ústavní změny, které vedly k další decentralizaci. Cílem mé práce je zjistit, jestli země směřuje k tomu, aby se stala personální unií.
|
host ::
RSS.